|
|
The Application Of Tempo Calculation For Musicological Purposes
Istvanek, Matej
Beat tracking systems capture time positions of beats within digital recordings. Theyare used, for example, in streaming portals, but applications in the musicological analysis are oftenneglected. In this article, two different methods of beat tracking systems are tested—conventionaland the state-of-the-art—on the specific motif of a string quartet music, which is one of the mostcomplex tasks for beat detectors in general. The aim here is to determine which system is better formusicology purposes. This often involves determining not only the position of individual beats andestimating the tempo but also the accuracy of determining their number. Evaluation analysis maybe suitable for comparing the accuracy of detectors, but may not necessarily reflect the requirementsof musicological analysis. The results of selected detectors show that a system based on a recurrentneural network seems to be the most suitable.
|
|
|
Spiritualita žalmů v kontextu Biblických písní Antonína Dvořáka
Řehák, Miroslav ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Záměrem práce je seznámení se všeobecnými údaji o žalmech, jejich základním teologickým rámcem, duchovním světem a polohami, které podle nejrůznějších situací zahrnují v podstatě celý život člověka. Stěžejním úkolem je pak představení hudebního díla Biblické písně českého skladatele Antonína Dvořáka (1841─1904), které je tvořeno deseti písněmi. Texty písní vybral a uspořádal skladatel osobně z Knihy žalmů, která je součástí Starého zákona. Protože žalmy nejsou pouze modlitbou člověka, nýbrž ze širšího pohledu dialogem, který se člověka bytostně dotýká a zcela spontánně ho vztahuje k Bohu, bude předmětem práce nalézání prostředků vzájemné komunikace mezi Bohem a člověkem a přijetí Božího slova v souvislosti s emocionálním a myšlenkovým rozpoložením. To je v případě tohoto hudebního díla zpracováno skladatelovou živou vírou, kterou přijímá a kterou Bohu vrací v umělecké podobě. Klíčová slova Žalm, modlitba, duchovní formace, Biblické písně, Antonín Dvořák, muzikologie
|
|
|
Muzikologická bibliografická databáze
Vozková, Jana
Muzikologická bibliografická databáze je projekt, zaštítěný Kabinetem hudební historie EÚ AV ČR, v. v. i. a navazující na jeho starší bibliografické aktivity. Rozvíjí a doplňuje se postupně od roku 2013, s důrazem na evidenci aktuálních přírůstků tuzemské muzikologické publikační produkce. Zahrnuje monografie, kritické edice, sborníky, z oblasti analytického rozpisu pak články ve sbornících a časopisech (kompletně zpracováno je 50 ročníku časopisu Hudební věda, další muzikologické časopisy se zpracovávají v rámci programu VISK9), kapitoly z knih, recenze a důležitější zprávy. Databáze je založena na knihovnickém katalogizačním programu Aleph - s použitím aktuálně platné katalogizační normy RDA, využívá napojení na národní databázi autorit Národní knihovny ČR. Od roku 2015 je formou retrokonverze databáze doplňována o bibliografické záznamy vznikající přepisem ze starších tištěných databází. Aktuálně má databáze přes 8000 záznamů.
|
|
|
The music of the Armenian Hymnal: the Tntesean corpus
Utidjian, Haig ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Kindler, Evžen (oponent) ; Troelsgaard, Christian Viggo (oponent)
- Haig Utidjian V této disertační práci si klademe za cíl objasnit a co nejpřesvědčivějším způsobem také popsat postupy, které Ełia Tntesean (1834-1881) používal při pořádání a redakci své verze melodií arménského hymnáře. Zároveň se pokoušíme vyložit jeho úsilí v kontextu dalších snah o zaznamenávání melodií arménských hymnů v Limōnčeanově systému hudebního zápisu v Cařihradu devatenáctého století, tedy v době, kdy již byla středověká neumatická notace do značné míry nesrozumitelná. Náš přístup zahrnuje vzájemné porovnání Tnteseanových muzikologických textů a pedagogických publikací s jeho transkripcemi v západní notaci a jeho zralejší realizací melodií hymnů v Limōnčeanově systému (publikováno posmrtně v roce 1934). Tyto informační zdroje pro nás představují koherentní korpus, jehož jednotlivé komponenty jsou vzájemně provázány. Porovnání s jinými hymnáři ze stejného období, prozkoumání paralel se sousední praxí osmanských makamů, terénní práce s přežívajícími zbytky ústní tradice a kritické studium Tnteseanových spisů a transkripcí nám umožňují objasnit aspekty notace a provozovací praxe. Zároveň nás vedou i k odkrytí jemného vývoje estetiky tohoto hudebního projevu. Navíc podrobná analýza Tnteseanova korpusu nám umožňuje řešit i zásadní otázky týkající se způsobu, jakým byly středověké neumy...
|
|
| |
host ::
RSS.